Sexuální násilí a emocionální zneužívání nejsou témata , která bychom často probírali s druhými lidmi, ať už proto máme jakékoli důvody. Takový druh tabuizace dané problematiky vede k tomu, že si většina lidí neuvědomuje, o jak hluboký zásah do psychiky a života jedince se jedná. Na základě toho pak dochází k dvojí stigmatizaci obětí sexuálního násilí a nejinak je tomu u lidí, kteří se potýkají s problémy, které si přinesli do života z dětství, ale nedokáží je identifikovat. Jelikož tento problém vnímáme jako celospolečenský, rádi bychom rozpoutali diskuzi o znásilnění, sexuálním zneužívání, incestu a emocionálním zneužívání dětí a následcích těchto forem násilí na psychiku člověka. Zároveň si uvědomujeme tenkou hranici, která mezi emocionálním a sexuálním zneužíváním stojí v rámci generačního přenosu, na což bychom také rádi upozornili. Samozřejmě nemůžeme tvrdit, že k němu dochází vždy, ale není neobvyklé, že člověk z pozice zneužívaného může bez uvědomění či řešení své situace snadno sklouznout k roli zneužívajícího. (např. sexuálně zneužívaná žena emocionálně zneužívá děti, emocionálně zneužívaný muž sexuálně zneužívá děti)  Budeme tedy usilovat o větší prostor a porozumění tématice nejenom  od laické, ale i odborné veřejnosti. Dalším naším cílem je zvýšení povědomí o vlivu blízkých na úspěšnost léčebného procesu, kterým jedinec se zkušeností násilí prochází. Aby tento vliv mohl být pozitivní, je třeba blízkým nabídnout pomoc a informace  stejnou měrou jako těm, jichž se cesta za uzdravením týká. Na základě toho, že výkonný výbor tvoří lidí, jejichž životní zkušenosti jsou úzce spjaty s danou problematikou, věříme,  že je v našich silách nejen motivovat, ale i upozornit na fenomén sexuálního a emocionálního násilí ve společnosti.  Činíme tak z pozice těch, kteří vědí jak náročné může být nalézt vztah k sobě samým a jak zažité společenské konstrukce a předsudky tuto  snahu znesnadňují.

Na závěr bychom rádi vysvětlili, že termín oběť používáme zejména proto, abychom zdůraznili psychickou zátěž, s kterou se potýká každý, kdo prožil traumatickou událost,  přestože si uvědomujeme, že český ekvivalent k anglickému „survivor“ (přeživší)  by mnohdy byl vhodnější.

Stejně tak v rámci zjednoduššení a větší přehlednosti, neužíváme v textu genderově korektní jazyk.