Existují dva základní modely psychologické reakce na incest a sexuální zneužívání :
- spojen s PTSP
- spojen se zvýšenou sexuální aktivitou
Incest stejně jako sexuální zneužívání dokáže zcela ovlivnit způsob, jakým člověk vnímá sám sebe, ostatní a okolní svět. Taková zkušenost otřese sebevědomím jedince a jeho schopností tvořit důvěrné a láskyplné vztahy. Mnozí z těch, kteří byli vystaveni sexuálnímu násilí, trpí (v dětství i dospělosti) depresemi, záchvaty paniky, projevují se u nich sebevražedné tendence, poruchy příjmu potravy nebo také zneužívání návykových látek . Vše mohou doprovázet noční můry, konstantní pocit špatného svědomí/viny či nevhodné sexuální chování. Převážná většina dospělých obětí zneužívání se snaží vzpomínky na celou událost vytěsnit ze svého života, což může souviset s reakcí v době, kdy zneužívání probíhalo (dítě si vytvoří svůj svět, ve kterém zneužívání neprobíhá, tzv. opouštění těla – souvisí úzce s tím, že dospělí jedinec nemá vztah ke svému tělu) . Vytěsňování s popíráním se pak může stát obvyklou reakcí na stresovou situaci. Neustálé pocity studu, zranitelnosti, bezmoci a ztráty kontroly nad svým chováním, které oběť pociťovala tehdy , se objevují v dospělosti, stejně jako udržování se v jistém sebeklamu. (Násilník k pokračování zneužívání využívá určité formy chování, které podporují popírání a sebe oklamávání – velký zásah do oblasti důvěry) Tyto pocity mohou v dospělosti také vycházet z postoje oběti, která se obviňuje, že mohla zneužívání zastavit či ho neměla vůbec dovolit apod.
Incest má na oběti silný emocionální a psychologický dopad . Mezi příznaky může patřit nekontrolovatelná sexuální aktivitě, zmatení pohlavní identity, strach z násilí, sexu, intimností, potřeba pečovat a ovládát druhé – což je většinou iniciováno výše popsanými symptomy. To si bohužel mnoho z obětí tohoto násilného činu neuvědomuje, a tak v důsledku reakcí okolí a těchto symptomů, se v nich probouzí tendence izolovat se od ostatních, případně si o sobě myslet, že jsou blázni.
VE SKUTEČNOSTI JSOU VŠECHNY TYTO POCITY A STAVY NORMÁLNÍ REAKCÍ NA TRAUMATICKOU UDÁLOST Z DĚTSTVÍ!
Pokud jste byli vystaveni incestnímu zneužívání, věřte, že nejste sami, ale co je důležitější, není to vaše chyba! A i když se tak možná necítíte, věřte, že existuje cesta k uzdravení a znovuobjevení naděje!! Může to trvat dlouho a stát mnoho sil, ale je důležité udělat první krok!
Co vám může pomoci si uvědomit v těžké chvíli:
- Není to moje chyba, udělal jsem všechno co jsem mohl, on je ten špatný ne já!
- Jsem v bezpečí , už mi nemůže ublížit. Cítím se dobře.
- Lidem, kteří mě opravdu milují, záleží na tom, co si myslím, co cítím a co si přeji.
Jak již bylo několikrát zmíněno, všechny formy sexuálního násilí mají velice negativní dlohodobý dopad na psychiku člověka. Incest je obzvláště destruktivní, protože současně narušuje/ničí základní funkce rodiny,pocitu bezpečí a bezpodmínečné lásky.
Je velice obtížné zjistit četnost výskytu , neboť mnoho z obětí i se neobrátí na policii. Pro pochopení toho, o jak závažný přečin se jedná a proč zneužívaní jedinci o traumatické události nechtějí mluvit, je důležité si uvědomit, čím zneužívané dítě prochází :
- vyrůstá v domnění, že co se mu děje je normální a probíhá ve všech rodinách, nemůže si tedy uvědomit, že nikdo nemá právo s ním takto zacházet
- neví s kým mluvit, neví, že existuje pomoc
- bojí se následků, když o tom někomu řekne, zneužívající mu může vyhrožovat (že zničí rodinu, že už neuvidí druhého rodiče atd.)
- záleží mu na zneužívajícím, bojí se, co se s násilníkem stane
- bojí se co bude následovat, co bude s ním
- obává se také reakcí lidí, pokud se jim svěří, zejména, že mu nebudou věřit nebo že to prozradí zneužívajícímu
- že si budou myslet, že udělal něco špatného
Sexuální zneužívání v rodině je doprovázeno posttraumatickou stresovou poruchou na straně oběti. (více v PSTP). Následkem tohoto těžkého zásahu do lidské psychiky mají tyto jedinci po většinu života trvalé a zřetelně narušené nebo převrácené či nestálé sebehodnocení. V mezilidských vztazích se snaží vyhnout reálnému či domnělému odmítnutí, proto si většinou vybírají člověka, který jim nemůže tolik ublížit. Tyto vztahy bývají nestálé nebo naopak velice impulzivní; po dobu jejich trvání podléhají idealizaci či naopak extrémnímu znehodnocovaní ze strany zneužívaného člověka.
U sexuálně zneužívaných osob vzrůstají sebevražedné tendence, mívají chronické pocity prázdnoty, a uzavírají se před okolím. Pokud ke zneužívání dochází od útlého věku dítěte, dochází k vytěsnění vzpomínek, které se projevují po celý život v podobě níže uvedených pocitů a stavů .
Ursula Witz ve své knize Vražda duše vytvořila se svými klientkami seznam:
1 ) depresivní rozlady , „bezdůvodný pláč“
2 ) sebevražedné fantazie
3 ) sebepoškozující jednání
4 ) návykové jednání /drogy/ alkohol/ jídlo /
5 ) pocity viny, studu, špatný pocit vlastní hodnoty
6 ) problémy s důvěrou, strach před odevzdáním se a ztrátou kontroly/ neschopnost odhadu důvěryhodnosti
7 ) neschopnost stanovit meze, potíže říct NE, pocity bezmoci, propadání roli oběti
8 ) konfliktní vztahy, vyhýbání se blízkosti anebo volba partnera, která nepřipustí sblížení
9 ) pocity izolace, nepatřičnosti, odcizení, odštěpení pocitů = pocity fyzického/ psychického ochrnutí v určitých situacích
10 ) pocit nedostatečné jednoty/ budování světa fantazie
11 ) stigmatizace /odlišnost s negativním sociálním dopadem/
12 ) flash back – silné senzorické vzpomínky bez smyslu
13 ) pocity dávení, dušnosti
14 ) poruchy spánku, usínání , noční můry
15 ) výpadky ve vzpomínkách
16 ) obranné mechanismy : popírání, potlačování, zlehčování
17 ) problémy v sexuální oblasti – směšování sexuality, moci, kontroly a násilí ->poruchy orgasmu, nemožnost najít spojení mezi něžností a sexem, proto vyhledávání „cizích“ sexuálních partnerů
18 ) vyhýbání se zrcadlu, snaha nebýt vidět , narušený obraz těla /často nenávist k vlastnímu tělu – vede k psychosom. potížím. /
19 ) pocit bezmoci a vydání šanc – vede ke stavům úzkosti
20 ) zúžený rozsah emotivity -neschopnost pociťovat lásku
21 ) strach z blízkosti
Vedle hluboké poruchy v oblasti důvěry je také obtížná jakákoli komunikace, navázat vztah s druhými lidmi se zdá nemožným úkolem. Člověk se cítí neschopný vztahu a bez zájmu , jak se můžeme dočíst ve výše uvedené knize : “ cosi apatického, co funguje jako robot, lpí na JÁ dotyčného člověka, takže funguje automaticky bez afektů“ . Jedinec trpí pocitem jinakosti ve srovnání s druhými, potýká se s pocity viny za „přežití“ a vzdání se dřívějších ideálu, doprovázející studem , apatií a strachem na jejichž základě odmítá kontakty.
Projevuje se u něho bojácné a utlačené chování, zřejmě ve spojitosti se vzpomínkou na strach ze smrti a výhružky z dob, kdy incest probíhal. V souvislosti s tím jsou citelně narušeny vzpomínky a VNÍMÁNÍ ČASU. Pro zneužívané dítě neexistoval jiný význam času, než přežít danou chvíli – danou situaci!
Možná nerozumíte tomu, co se s vámi děje a pátráte v minulosti. Pokud se vaše chování a pocity dají srovnat s výše uvedenými, doporučuji vám přečíst si všechny informace na tomto webu. A přestože se vám to může zdát jako nesmírně těžký úkol, zkuste se svěřit někomu z blízkých nebo přijďte mezi nás na diskuzní fórum, kde získáte podporu od lidí, kteří si umí představit, čím procházíte.
Možná se stýkáte s někým, kdo potřebuje vaši pomoc. Buďte vnímaví ke svému okolí a jestli vám někdo vyvstane na mysl při čtení této sekce, doporučuji navštívit kategorii rady blízkým.
Je vice než jisté, že zde není uvedeno vše čím člověk v této situaci prochází a čím procházel. Jde o porozumění chování lidí, kterým někdo neuvěřitelně ublížil, a které oni sami nejsou v současné chvíli schopni ovlivnit. Můžete jim pomoci už tím, že se nenecháte odradit a dáte najevo zájem a porozumění, i když vás budou ovlivňovat vaše emoce.
Přesto jsou to pouze a právě jenom oni, kteří mohou nastoupit cestu k uzdravení a zlepšení svého života!!
